„Chlapi, tak jsem právě totálně znásilnil jednu studentku!“

Zhruba toto je podstatou příběhu, který popisuje setkání mezi izraelským „baličem“ a českou studentkou medicíny, a který byl před čtyřmi lety publikován jako „success story“ na stránkách„Centra umění svádění“, izraelské škole „balení“.

(Click here for the English version of this post.)

V té době se příběh nesetkal s žádnou kritikou – právě naopak, ostatní uživatelé fóra, mezi nimi i instruktoři centra, výkon chválili a oslavovali. V půlce loňského prosince však vyplaval znovu na povrch a rychle se rozšířil mezi izraelskými uživateli Facebooku a blogery. Rozhořčení se poté přelilo z virtuálního zpátky do reálného světa: tři blogerky – Lihi Yona, Reut Cohen a Maayan Sudai podaly dvě žaloby: jednu vůči autorovi příběhu pro údajné znásilnění a navádění k znásilnění (neboť ten vyzývá k následování svého příkladu) a druhou pro navádění k trestnému činu a k podněcování násilí. Blogerky – všechny tři studentky práv – uvádějí, že v tomto případě se jedná o precedent, neboť podněcování k násilí bylo doteď interpretováno jako podněcování k násilí fyzickému, ne sexuálnímu.

Samotný příběh se zřejmě udál 14. srpna 2006. Uživatel s přezdívkou „Roso“ (jehož identita je známa izraelské policii), začíná tím, jak v supermarketu v oblasti Tel Avivu (i když možná v Haifě) potkal českou studentku medicíny. Okamžitě zahájil sérii manévrů vyučovaných v centru svádění: začít konverzaci na téma, kterým se dívka právě zabývá (pult s pečivem), ponížit ji pro narušení jejího sebevědomí („Co myslíš tím, že trávíš všechen čas v nemocnici? Žij!“) a nakonec spustit připravené divadlo: Říci ji o místní specialitě (shakshouka), provést ji supermarketem při nákupu přísad, a nakonec ji přesvědčit, aby nastoupila do auta a šla s ním do jeho bytu. Setká se s tím, co kurz nazývá „LMR“ – Last Minute Resistance (odpor v poslední minutě): „Promiň, nemůžu s tebou jít, neznám tě. Uneseš mě,“ říká studentka, ale Roso odvětí: „Poslouchej, umírám hlady, prostě půjdeme něco sníst a potom tě hodím zpátky … nebudeme mít žádný sex v autě.“

Když se dostanou k němu domů, Roso přejde do „uklidňující fáze“ (comfort phase), ukazuje jí byt, znovu sráží její sebevědomí poukazem na její neznalost umění a o co tím v životě přichází, a také vyprávěním o Feng Shui („Je skvělé učit je (ženy) nové věci, milují to,“ chlubí se). Otevře láhev vína („to vyvolá náklonnost a uklidní“), i přes její námitky: „Nalil jsem jí víno, přeci kdo poslouchá holky… pochopíte co myslím později…“

Potom přijde ta kritické fáze „svádění“. Text je od Rosa:

„Pokusil jsem se ji políbit spolu s tajemnou otázkou, chtěla bys mě políbit? Řekla ne, neznám tě. Hloupý trik a už ho příště nepoužiju…. Prostě se k ní nakloním a políbím ji a to jsem také později udělal, bez ptaní, vzal jsem ji a políbil. To je to, co chtěj (nesmíte je poslouchat).

Situace se vyvíjela dále… věřte mi, musel jsem překonat nesčetně námitek na cestě k „FC“ („Fuck close“), ale vydržel jsem a zůstal konzistentní až do konce. Okey, začali jsme se líbat na posteli a ona prostě odmítla svléknout se a vymýšlela si různé důvody… ale já jsem jako ‘slepý nosorožec’, ona mě nezná. Použil jsem techniku rychlého svádění a zcela jsem ji zmátl, vzal jsem její ruku a položil ji na svoje přirození…. pomalu, pomalu jsem se blížil k „BJC“ („Blowjob Close“). Myslel jsem, že v tomto bodě můžu přestat, ale něco ve mně mi říkalo nepřestávej a v hlavě mi zněla Draculova (jiný uživatel fóra, pozn. překladatele) slova. Nevzdal jsem se a pokračoval jsem v načatém směru. Zkusil jsem jí sundat kalhotky a ta holka prostě nechtěla! A tak jsem přemýšlel, jdu si pro studenou sprchu, nebo rychlé svádění? Posunul jsem jí kalhotky doprava, a bang! Holka byla překvapená a to jsem vlastně i já … potom šlo všechno v pohodě, oblečení šlo dolu a FC byl dokončen. “

Roso dále uvádí „shrnutí a poznatky“. Mimo jiné píše:

„*Rozkazy. Holka je zmatené stvoření s množstvím pocitů. Udělá cokoliv, co ji v tomto zmateném stavu povíte.“

a, co je důležité, říká:

„Toto je příběh mého úspěchu a chtěl bych poděkovat Centru umění svádění, že mi poskytli všechny nástroje k tomu, co jsem udělal včera – takže Romane, Yigale, Tale, Dane a Stasi, přátelé, děkuji vám mnohokrát.“

V oficiálním reakci na článek autora blogu (Dimi Reider) pro deník Haaretz zakladatel centra Yigal Shtark píše:

„Příběh, na který jste nám zaslali odkaz, nereflektuje ani přístup, ani hodnoty, které vyučujeme během našich seminářů.“

Nicméně, v prvním komentáři pod příběhem Rosa, Shtark píše: „Je to radost to číst“ a další správce fóra, Dracula – stejný Dracula, jehož vlivu připisuje Roso svoje odhodlání vytrvat – píše: „Jako z knihy, samozřejmě. Skvělá práce.“

Mezi chvalozpěvy vyčnívají dva uživatelé, kteří váhavě naznačují slovo začínající na R (Rape – Znásilnění).

„’Nechci znít jako (feministická komentátorka) Billy Moskuna-Lerman’, píše první, ‘ale na konci každé řádky kterou čtu, smrdí jedno slovo – znásilnění. Jsem si jistý, že po FC nepoběží na polici, ale jak mám vědět že nedělám něco zakázaného, když říká ‘ne’ a já trvám na svém…’ “

Shtark odpovídá: „Existují bezpečnostní pravidla, která umožňují holce přestat v každém okamžiku, tak, aby nedošlo ke znásilnění. Roso byl během kurzu detailně instruován naším právníkem.“
Shtark nereagoval na žádost autora blogu (Dimi Reider) o vysvětlení rozdílu mezi těmito komentáři a oficiální odpovědí deníku Haaretz.

Jedna z blogerek, které se obrátily s žalobou na polici v Haifě (Lihi Yona), říká, že „zde jde zcela určitě o podezření ze znásilnění, podněcování k násilí a navádění ke znásilnění.“

„Z příspěvku na fóru je zřejmé, že taktika, kterou Roso užívá, ve které ‘ne’ znamená ‘ano’, bez ohledu na to co žena chce, je něco, co se naučil na kurzu. Chce také přestat, ale tlak kamarádů ho přinutí vytrvat do konce.“ Policie v Haifě zahájila vyšetřování, ale zatím nedošlo k žádným zatčením.

Odhalení Rosova příběhu vyvolalo hromadné rozhořčení nejen kvůli ději samotném, ale také kvůli přístupu Centra umění svádění a jeho praktikám: Zdá se, že mnoho žen se vyhýbá populárnímu nákupnímu centru Dizengoff v Tel Avivu, protože to je místo, kam trenéři berou svoje žáky trénovat – například získat 30 telefonních čísel za hodinu.

Rozhořčení také vyústilo v demonstraci na nedávném setkání absolventů kurzu, na kterém se sešlo zhruba 150 protestujících – mužů a žen – kteří nakonec vtrhli dovnitř a střetli se s instruktory tváří v tvář.